Bonnie - moje láska s velkým srdcem
Bonnie - moje láska s velkým srdcem
20.5.2019 to bude přesně 7 měsíců, kdy jsi Bonnie odešla od psího nebe. Moc mi holčičko chybíš.Přestože mi Caterhamova přítomnost pomáhá překonat Tvou nepřítomnost, byla bych raději, kdyby okamžik našeho rozloučení nepřišel tak brzy po Tvých 12. narozeninách. Bohužel nikdo z nás netušil s čím se v tom čase Tvé tělíčko pere a jak statečná jsi až do poslední chvíle svého života.
Když jsem Tě poprvé spatřila na webu CHS Monteka, hned mě upoutal Tvůj pohled. Jako pravý aristokrat jsi měla pacičku opřenou o opěradlo křesílka vedle svých sestřiček.
Byla jsi zjevením. Ještě si netušila, že na najdeš svůj domov tak daleko od svého rodiště, v Praze u rodičů Martina.
Našla jsem si Tě, zařídila Tvůj převoz do Prahy a zůstala s Tebou po celý Tvůj život. Věřím, že jsi 17,5,2019 vážně pochybovala a jistě se cítila i podvedená, když se ve Tvém životě objevil ten malý divný chlupatý štěkající tvoreček Caterham. Asi Tě ani ve snu nenapadlo, že jednoho dne (za 1,5 roku) se z Vás stanou nerozluční přátelé.
Pro mě ten den, byl jako kdybych s Caterhamem vyhrála titul Světového vítěze. To jak jsi ho přijala za svého, stala se mu ochránkyní, kamarádkou, parťákem, ale taky trošku kazisvětem jeho povahy, to bylo to nejvíc, čeho jsem dosáhla. Věřila jsem, že ten den přijde. Ano máš pravdu, taky jsem o tom chvílemi pochybovala, ale Tobě jsem věřit nepřestávala. Věděla jsem jak jsi výjimečná fenečka. Pochybnosti jsem spíš měla o sobě.
První tři roky Tvého života jsi byla malým smíškem. Pořád jsem říkala, že ses nemohla narodit psovii, že Tě do hnízda přinesl racek chechtavy. Byla jsi rozenou zahradnicí. Totálním likvidátorem máminy zahrady. Věděla si, co která rostlina potřebuje. Dřevitá pivoňka se pak maximálně odvděčila květenou.
Můj tatínek Tě miloval od první chvíle, co Tě viděl. Bohužel Váš společný čas byl vyměřen jen na pouhé necelé dva roky. Jsem šťastná za to, že jsem mu krátce před jeho odchodem za duhový most vyhověli a Tebe tehdy na oslavu jeho svátku přivedli. Netušili jsme, že nám ještě zbývá posledních 8 dní společného života.
Mám mnoho a mnoho vzpomínek ne Ty neskutečné chvíle s Tebou. A to i na ty, kdy jsme společně bojovaly o Tvůj kožíšek, aby si zůstala krásným chlupatým afgánem.
Každé tři roky jsem psala povídání, co se ve Tvém životě událo nového.
Nyní,když píšu toto povídání, přála bych si ještě jednou obejmout Tvůj kožíšek, ještě jednou se Ti podívat do očí a ještě jednou Ti dát velkou pusinku, lehnout si k Tobě a ráno se nechat vzbudit Tím Tvým něžným způsobem. "paničko vstávej" , když jsi mě budila pacičkou.
Chci Ti moc a moc poděkovat za to, že jsi mi přivedla do života Caterhama.
Jednou se holčičko moje zase setkáme.
