Fire on Ice 2019 - Ostrava
Fire on Ice 2019 - Ostrava
Jsou sny a přání,která se rodí lehce a lehce se plní. Jsou sny, které se rodí tak těžce, že buď vydržíte nebo vzdáte. Pak jsou okamžiky, na které ani nemyslíte a nakonec se stanou.
Josef Sabovčík, skvělý reprezentant Československa v krasobruslení, který za splněním svého snu musel odejít do Spojených států.
V ledovém království se mu přezdívá Jumping Joe. Jeho salta na ledě jsou prostě pověstná.
Když se mi v lednu na FB ukázala událost FIre on Ice, 6.11.2019 krasobruslařská exibice,která měla být pojata jako Sabovčíkovo oficiální rozloučení s kariérou, neváhala jsem. Tu musím vidět. Byla jsem ještě hodně malá, když on reprezentoval.
Dříve jsem krasobruslení sledovala společně s maminkou a sestrou.........za dob Jagudina, Candelora, Peizeráta... to už je ale hodně dávno. Zavolala jsem mamince, co by řekla tomu, kdybychom jeli na exhibici do Ostravy. Maminky první reakce byla, že jsem pěkně praštěná, že na druhou stranu republiky fakt nepojede. Když jsem jí řekla,, že jsem bych to pojala jako rodinní výlet, trošku vyměkkla.
Martin na krasobruslení moc není, spíš vůbec. Uvolil se, že pohlídá na hotelu Caterhama..
Objednala jsem lístky. Teď ještě zajistit ubytování. Řekla jsem si, že to udělám až v druhé půlce roku.
Ostravské ubytování jsme nakonec našli v penzionu D. M. Z. odkaz ZDE: Penzion se nachází v části Mariánské Hory. Od vlakového nádraží - Ostrava Svinov je potřeba se dopravit ze zastávky Svinov mosty h.z tramvají 3,4,8,9 do zástavky Daliborova.
Penzion kolem sebe nemá moc venčících ploch, ale zase jsou čisté. Je to až s podivem, že tu skoro žádné psy nepotkáte.
Bydleli jsem v rodinném Apartmá (dva pokoje, malá kuchyňka a sociální zařízení). Co se ubytování týče, nemohu si stěžovat. O něco horší je to s přístupem personálu, není až tak proklientský, jak by člověk potřeboval. Psi, i když je možné se s nimi ubytovat, na snídani nesmí.
Moje dojmy z Fire on Ice:
Středa 6.11.2019 Ostrava Arena - krasobruslařslá show Fire on Ice jako pocta kariéře Josefa Sabovcika.
Seděly jsem s mamkou a sestrou v druhé řadě, prakticky u ledu.
Bohužel Jumping Je, jak se Sabovcikovi přezdívá se ji sám zúčastnit nemohl, protože pár dní před konáním podstoupil těžkou operaci zad.
Na takové show jsem byla naposled jako dítě. Maminka přihodila historku, že to bylo v Praze na Štvanici. Ona seděla na ledové dřevěné sedačce a já ji na klíně.
Maminka říkala, že Verner bruslil líp jak za svoji závodní kariéru. Moc se nám líbili Totmaninová s Marininem. Na Jagudina se jsem se hodně těšila, ale bohužel neprodal to, jak ho znám já. Každopádně všichni odvedl pořádný kus poctivé práce. Všichni jsem se dobře bavili.
Byl to velký zážitek, hlavně jsem ráda, že se to líbilo mamince a sestře, které rády krasobruslení sledují.
Ve čtvrtek jsme trošku pocourali městem, i když bylo hnusně a mokro. Naštěstí nepršelo. Ostravské muzeum stojí za shlédnutí. Chce to si udělat čas aspoň půl dne. My expozice jen proletěli. Bylo potřeba se vystřídat, aby si muzeum užil i Martin. Kamísek byl bohužel o podívání ochuzen.
V pátek si maminka, sestra Martinka a Martin udělali výlet do ZOO. My s Caterhamem navštívili moji dlouholetou kamarádku a majitelku užasných afghánů paní Zuzanu Kavalovou. Báječně jsem si pokecaly. Čas nám utíkal až neskutečně rychle. Caterham se trošku proběhl na jejich zahradě. Fergie, úžasná afghánčí fenečka si chtěla hrát,ale Caterham před ní spíš utíkal. Už si odvykl mít vedle sebe někoho tak velkého po tom, co odešla jeho největší a nejmilovanější kamarádka Bonnie.
V sobotu dopoledne jsme odjížděli směr Praha plni dojmů a myslím, že jsem si i skvěle odpočinuli.. Třeba se do Ostravy ještě někdy vrátíme.
